Praha je již od své rané historie městem, které podněcuje literární tvořivost. Stala se inspirací pro tuzemské i zahraniční literáty, kteří se k ní ve svých dílech vztahují. Málokterá evropská metropole se Praze může rovnat ve výčtu autorů nechajících se atmosférou města okouzlit do té míry, že mu věnovali své básně, povídky, eseje i celé romány. V našem malém přehledu knih z Prahy naleznete vybraná díla, do kterých Praha vepsala svou nesmazatelnou stopu.
Dále se můžete seznámit s knihami, na kterých pracovali autoři našeho rezidenčního pobytu pro zahraniční spisovatele a překladatele. Mnohé z nich vyšly již i v češtině.
Tipy pro vás
(seřazeno abecedně dle názvu díla)
Jáchym Topol: Anděl, Praha, 2000
V devadesátých letech minulého století vyšlo hned několik podivuhodných českých prozaických knih, které uchopily Prahu ve zcela osobité verzi magického realismu. Jedná se především o volnou „městskou“ trilogii Jáchyma Topola, která zahrnuje povídku Výlet k nádražní hale, náročný, fascinující a v pravém slova smyslu kultovní román Sestra. V Sestře hraje Praha přejmenovaná na Perlu (podle románu Alfreda Kubina Země snivců) důležitou roli. Celá kniha začíná fantasmagorickým líčením exodu východních Němců na Západoněmecké velvyslanectví v Praze, aby se děj posléze rozpustil v porevolučním chaosu. V pražských ulicích můžeme najít tajné agenty z Laosu, tajemné studny, pohlcující lidské bytosti, pátera bojujícího proti západním hračkám a mnoho dalšího. Novela Anděl, zachycující genia loci této smíchovské čtvrti ještě před její renovací, pak volnou trilogii zakončuje.
Bohumil Hrabal: Bambino di Praga
Kniha obsahuje tři básnické texty Bohumila Hrabala. První z nich popisuje obraz poválečné Prahy, druhá se vztahuje ke Kladnu a ve třetí se autor opět vrací k pražským motivům.
Knihu můžete stahovat zdarma v e-knihovně Městské knihovny v Praze. (Knihy z Prahy.)
Laini Taylorová: Dcera kostí a dýmu
Young adult fantasy zobrazuje Prahu jako historické místo plné temným uliček hemžících se magickými tvory. Tématem je odvěká zakázaná láska mezi andělem a ďáblem. Hlavní hrdinka navštěvuje pražskou uměleckou školu, má ráda guláš a na pražských mostech potkává anděly.
„Praha vás nechá vejít, vábí vás jako víla pocestných do hlubokého lesa, abyste beznadějně zabloudili.“ – Laini Taylorová
Sergej Vasiljevič Lukjanenko a Vladimir Nikolajevič Vasiljev: Denní hlídka, Praha, 2005
Denní hlídka (pokračování Noční hlídky) je fantasy román obsahující tři povídky, které se v závěru protnou a vyústí v překvapivou pointu. Děj se tentokrát nesoustředí pouze v Moskvě, ale odehrává se také v předvánoční Praze. V první povídce Nepovolaným vstup zakázán narážíme na dobře známou vědmu Alici, která se objevila již v předchozí Noční hlídce. V povídce Cizí pro jiné figuruje mocný mág, v jehož moci je změnit poměr sil mezi Světlem a Tmou. Děj třetí povídky Jiná síla vypráví osud ukradeného artefaktu Fafnirův Dráp, znovuzrození velkého mága Tmy a soudu Inkvizice.
Jan Němec: Dějiny světla, Brno, 2013
Životopisný román o cestě Františka Drtikola, který v první polovině 20. století proslul jako fotograf, na vrcholu popularity odešel do ústraní a dal se na novou „cestu ke světlu“, tentokrát v duchovním smyslu jako jeden z prvních buddhistů u nás. Rozsáhlý, jazykově vytříběný text je napsán v mírně experimentální tzv. „du formě“ – ve druhé osobě jednotného čísla,– čímž je text zdánlivě dialogem autora s hrdinou, autor tedy svého hrdinu stále oslovuje, přičemž ale nemluví za sebe, nýbrž za hrdinu samotného, jako proud připomínání životních perpetií, detailů, pocitů, myšlenek, snů i konfliktů. Cesta Františka Drtikola je v tomto hluboce niterném románu traktována jako cesta za světlem v různých formách – od světla pracujícího ve fotokomoře, v níž se Drtikol v mládí „vyučil“, přes výtvarné zpracování principů světla na jeho fotografiích po „Cestu světla“ – jeho duchovní vývoj jako buddhisty. Těžiště textu se věnuje období do třicátých let, přičemž období první světové války je jako určité intermezzo zachyceno v autenických denících a dopisech. Období 2. světové války, únorových událostí a dalších let jsou pak zpracovány v rychlém epilogu, v němž je opět použita plná citace Drtikolova vlastního životopisu z roku 1948. Autor nápaditě použil a zpracoval nejrůznější dostupnou „drtikolovskou“ literaturu a vytvořil působivé literární dílo – nejen pouhý životopisný román.
Jiří Šmoranc: Děti periferie, Praha, 1996
Autor bezprostředně vypráví o svém dětství na pražské periferii v době 1. republiky. Rodinné historky a líčení zvláštností záběhlických obyvatel, výrazně spojené motivem sounáležitostí chudých, barvitě dokreslují život a podobu dávno zaniklé lokality.
Vyhledat na literární mapě.
Jednou z ikonických knih fantastické Prahy je román Michala Ajvaze – Druhé město. Kniha je téměř surrealistickým putováním po odvrácené straně Prahy, kde se za nejbanálnějšími městskými kulisami jako je třeba bufet či univerzitní knihovna, nachází ještě jedno, zcela odlišné „Druhé město“. „V tomto Druhém městě jsou sochy na Karlově mostě duté, městem plují obrovské lodě a vozí si s sebou své vlastní moře, je zde možné procházet temnými kouty z bytu do bytu, za dveřmi na záchodcích v kavárně Slavia se skrývá neprostupná džungle“. Michal Ajvaz se pak po letech vrátil k pražským zákoutím v rozsáhlé próze Prázdné ulice.
Dvojjazyčné, v zrcadlové úpravě provedené vydání antologie z veršů současných básníků, jejímž spojovacím článkem a základním motivem je především řeka Vltava protékající Prahou. (Knihy z Prahy.)
Jorge Luis Borges: Fikce; Alef, Praha, 2009
Povídka Tajný zázrak se odehrává v Praze v období po zahájení druhé světové války. J.L. Borges se v ní zabývá životem Jaromíra Hladíka, autora nedokončené tragédie „Nepřátelé“, který je zajat a chystá se jeho poprava. Jaromíra Hladíka mrzí, že nedokončil svou práci a požádá Boha, aby učinil zázrak a on mohl ještě rok na své práci pracovat. Zázrak se opravdu stane a okolní čas se na rok zastaví, aby mohl své dílo dokončit.
„Neznám jiné město, které by člověka k sobě tak podivuhodně kouzelně vábilo a jež by tak neodolatelně vybízelo k návštěvě míst jeho pohnuté minulosti jako Praha“, píše Gustav Meyrink v povídce Neviditelná Praha. Meyrink ještě dodává, že mu připadá, jako by v Praze mrtví volali živé na místa, kde kdysi dávno trávili své pozemské bytí.
Golema Gustava Meyrinka spolu s Procesem Franze Kafky můžeme pokládat za dvě nejvíce proslulé knihy spojené s magickým prostorem Prahy. Obě knihy sice vznikly téměř ve stejné době kolem roku 1915, ale svým charakterem jsou vlastně odlišné. V Meyrinkově Golemu čteme dusivou, expresivní vizi Prahy, ve které je Golem spíše duchovním principem než skutečnou osobou, principem, který proměňuje lidské osudy i tvary domů.
Mariusz Szczygieł: Gottland, Praha, 2007
Eseje polského žurnalisty se prostřednictvím interpretace různých historických fenoménů pokouší vykreslit specifika české národní povahy. Autor upozorňuje například na podnikatelské aktivity rodiny Baťů, osud herečky Lídy Baarové, tragédii sochaře Otakara Švece, život spisovatele Jana Procházky nebo normalizační osud zpěvačky Marty Kubišové. Všímá si skutečnosti, že chování osobností ve vypjatých historických situacích může vyjádřit některé charakteristické rysy typicky české povahy.
Australský prozaik Liam Pieper byl prvním rezidentem projektu Praha město literatury. Jeho román Hračkář, na kterém autor během svého rezidenčního pobytu pracoval, je částečně situován do pražského (před)válečného prostředí a mapuje vzestup a pád hračkářské dynastie. Osudy jedné rodiny se protínají jak s dějinnými událostmi, tak i soukromými peripetiemi, láskami a krizemi.
Abel Posse: Che Guevarův pražský příběh, Praha, 2012
Roku 1966 přijíždí Ernesto Che Guevara nečekaně do Prahy. Důvodem jeho neočekávané návštěvy může být potřeba odpočinout si a nabrat síly po neúspěšném pokusu uskutečnit radikální revoltu v africkém Kongu. Ani tento nezdar však Guevaru nezastaví a v Praze již začíná plánovat svou další misi, jejímž cílem je rozpoutat ozbrojené povstání v Bolívii a dosáhnout zásadní změny ve společenském a politickém zřízení této země. Pravá příčina Guevarova pražského pobytu je však dodnes obestřena rouškou tajemství. Klíčem k jeho rozluštění mohou být deníkové záznamy, jež si v Praze Guevara údajně psal. Tyto poznámky se však záhadně ztratily a pátrání po nich se stává jedním ze stěžejních témat románu. Posse se v tomto ohledu však patrně dopouští i mystifikace, když tvrdí, že jejich strojopisné kopie vlastní jeden z bývalých agentů Státní bezpečnosti, jenž mu umožnil do nich nahlédnout. Tímto způsobem získá informace o Guevarově myšlení, které konfrontuje s názory a postřehy osob, jež se s Guevarou dostaly do přímého kontaktu, a dotváří tak celkový portrét tohoto většinou nekompromisního, někdy však už i unaveného a ve skrytu duše rezignujícího nositele revolučních idejí.
Josef Baloun: I tak bylo – Žižkov 1942, Praha, 2011
Příhody party kluků, kteří vyrůstají v ulicích válečného Žižkova, zpracoval autor knihy podle svých chlapeckých deníkových záznamů pořízených během roku 1942.
Vyhledat na literární mapě.
Guillaume Apollinaire: Kacíř a spol., Praha, 2008
Povídka Pražský chodec se odehrává roku 1902 v Praze, kterou tehdy Apollinaire navštívil. Překvapuje ho, že v Čechách nenachází německou upjatost a že Češi s cizinci rádi hovoří. Děj se soustředí na pražské pamětihodnosti, ale přenáší nás také do oblasti fantasie, kde vystupuje starý „Bludný žid“ Izák Laquedem.
Rudolf Deyl: Kluk z Františku, Praha, 1973
Rudolf Deyl – velký český herec, vzpomíná, jak to vypadalo na Františku a na území celého Starého Města, před 100 lety.
Temný thriller s příchutí fantastiky přivádí Američana Lee Hollowaye do Prahy, kde v černé síti intrik zřejmě řádí sériový vrah amputující obětem pravou ruku.
Lee se ocitá v Praze, která nemá jen svou turistickou výstavní stránku, ale také temnou historii dávné rudolfínské magie, násilí a útlaku totalitního režimu i svých tajemných legend. Američan se pokouší vyšetřit podivné zmizení svého bratra v české metropoli, která je pro něj matičkou s drápy, ale během pátrání se zaplete do hustých lepkavých sítí podivných událostí, které vedou až k neuvěřitelnému vyústění. Mohly by skutečně existovat unikátní a nebezpečné hodiny odměřující čas tak trochu jinak či takzvaná Rudolfova komplikace? A jak do toho všeho zapadá podivný rukopis Pravá ruka Boží?
Knihu si můžete půjčit v Městské knihovně.
Juraj Červenák: Krev prvorozených
Druhý díl ze série historických detektivních příběhů slovenského autora Juraje Červenáka provádí čtenáře rudolfinskou Prahou. Město ovládá strach ze sériových vražd prvorozených dětí. Povede se svérázným vyšetřovatelům odhalit vraha?
Angelo Maria Ripellino: Magická Praha, Praha, 2009
Angelo Maria Ripellino byl významný italský slavista, básník, spisovatel a překladatel. Tento milovník a znalec české kultury ve svém díle Magická Praha zprostředkovává své okouzlení a zaujetí tímto městem. Prahu zachycuje v období od Bílé hory po rok 1968, tedy mezi dvěma velkými národními katastrofami. Díky svému pohledu zvenčí si intenzivně všímá krásy, tajemství a magické podmanivosti Prahy, která by snad mohla běžným obyvatelům zevšednět. Ve svém textu se snaží Ripellino postihnout „pražský přínos“ tří odlišných kulturních tradic (české, německé a židovské), které se v Praze střetávají. Magická Praha je dílo opředené mystickou tajemnou atmosférou. Portét Prahy je v něm vyobrazen s tak nakažlivým zaujetím, že není divu, že se kniha dočkala překladu do několika světových jazyků.
„Podívej! V Praze je zima, matku měst a jejích tisíc věží přikrývá noc. Jen se podívej na tmu u nohou, v uličkách a starých zákoutích, jako by to byl jemný černý prach, který tam někdo nametl. Podívej se na kamenné apoštoly na Karlově mostě, na všechny ty modrooké kavky na ramenou svatého Jana Nepomuckého. Podívej! A teď po mostě přichází ona…“ – Sarah Perry
Britská spisovatelka Sarah Perry, autorka bestselleru Nestvůra z Essexu, byla v Praze na kreativním rezidenčním pobytu projektu Praha město literatury v roce 2016. V pořadí byla naší druhou rezidentkou. Během své rezidence v Praze pracovala na svém románu Melmoth, v němž vykresluje mýtickou atmosféru české metropole a s důvěrnou znalostí popisuje pražské Staré Město. Její nový román vás zavede do potemnělých pražských uliček, kde viníky pronásleduje Melmoth, nejosamělejší bytost na světě.
Pavel Renčín: Městské války: Zlatý kříž
Pavel Renčín je význačným představitelem městské nebo také urban fantasy. V jeho trilogii Městské války jsou hrdinové Prahou nejen obklopeni, ale samotná Praha vystupuje také v jedné z hlavních úloh a ač chřadne, je stále mimořádně živá.
Sbírka veršů Karla Šiktance s podtitulem „Pražská preludia“ je inspirována Prahou, která ožívá v imaginativních obrazech básníkovy paměti.
Knihu můžete stahovat zdarma v e-knihovně Městské knihovny v Praze.
Milan Kundera: Nesnesitelná lehkost bytí
Dalším románem, který svádí cizince k návštěvě našeho hlavního města je Nesnesitelná lehkost bytí Milana Kundery. Také jeho Praha je úplně jiná než ta Haškova a Kafkova: ze střední Evropy se rázem přesouvá do Evropy východní. Nejen že je součástí východního bloku, ale právě zažívá vpád sovětských tanků. Je tísnivá, zašedlá, s prázdnými výlohami a sochami hrdinů socialismu. Intelektuálové se v ní stávají umývači oken a v hospodě si každý musí dávat pozor na to, co říká.
Milanu Kunderovi se podařilo svým románem obrátit pozornost celého světa nejen ke svému rodnému městu, ale k celé zemi a celému regionu. O tom, jak se z Evropy střední stala Evropa východní, později napsal v proslulé eseji Únos Evropy. Mnozí návštěvníci zamáčknou slzu nad tím, že v Praze není Kunderovo muzeum a vydají se aspoň do muzea komunismu, podívat se, jak tenkrát ty prázdné výlohy vypadaly.
Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
Ve stejné době, kdy Franz Kafka psal Proces, vznikal také další slavný román, čtyřdílné Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Jak napsal literární vědec Karel Kosík v knize Století Markéty Samsové, zatímco Josefa K. odváděli k vykonání popravy přes Karlův most, Švejka nejspíš vedli policajti opačným směrem, a tak se oba hrdinové mohli potkat. Ale nejspíš se nepotkali. Kosík to samozřejmě myslel obrazně, Praha Jaroslava Haška je totiž úplně jiná než ta Kafkova, jakoby šlo od dvě města, které existují vedle sebe. Alespoň tak to vypadá na první pohled, ve skutečnosti k sobě oba autoři mají blíž, než se zdá. Spojuje je mimo jiné svérázný druh humoru, typický také pro Bohumila Hrabala, který dostal název pražská ironie.
Jan Neruda: Povídky malostranské
Klasické dílo české literatury a jedna z nejčtenějších a nejpopulárnějších Nerudových knih přibližuje osobitý svět pražské Malé Strany devatenáctého století plný tragických, ale i romantických a komických osudů obyvatel této čtvrti.
Výbor próz a fejetonů Jana Nerudy nazvaný Praha se zabývá místy v české metropoli a životem jejích obyvatel v 70.-80. letech 19. století.
Knihu můžete stahovat zdarma v e-knihovně Městské knihovny v Praze.
Lenka Reinerová: Praha bláznivá
Lenka Reinerová, pražská německy píšící autorka, se netajila tím, že má Prahu velmi ráda. Jako e-kniha nyní v Městské knihovně v Praze vyšla její vzpomínková kniha Praha bláznivá.
Phillip Kerr: Praha osudová, Praha, 2013
Zajímavý detektivní román spadá do volné série z komplikovaného období německé historie Temný Berlín, kterou si autor získal věhlas. Na scénu opět přivádí Bernarda Günthera, skvělého detektiva z rodu drsných noir chlapíků.
Napínavému románu dodává specifickou náladu i temné prostředí a zlověstné období nacismu. Tentokrát je berlínské detektivní eso Bernard Günther vyslán do okupovaného Československa. Když je na nacistickém večírku v Panenských Břežanech za dveřmi zamčeného pokoje nalezena mrtvola, Bernie se při vyšetřování pořádně zapotí, neboť na záda mu dýchá samotný Heydrich. I v době, kdy lidé umírají na frontě po tisících, je však třeba vyšetřovat jednotlivé zločiny. V pozadí vraždy se však začínají neblaze rýsovat politické záležitosti a především hledání československého odbojového hnutí.
Vítězslav Nezval: Praha s prsty deště, Praha, 2000
Svazek obsahuje Nezvalovu básnickou sbírku z třicátých let, zřetelně ovlivněnou surrealismem. Nezval se v těchto básních důsledně oprostil od pravidelného verše, což mu umožnilo vnímat Prahu z nejrůznějších úhlů a pohledů. Bohatým jazykem a pomocí řetězu představ a asociací dokázal pak básník zasadit Prahu do svého poetického rámu, jenž má i pro současného čtenáře nespornou kvalitu.
Praha ve 100 slovech je název soutěže, kterou uspořádal projekt Praha město literatury v roce 2016. Hledali jsme v ní nejlepší texty o Praze, které nesměly přesáhnout 100 slov. Do soutěže se přihlásila široká veřejnost a nakonec jsme obdrželi 407 textů, které rozličnými způsoby opěvují české hlavní město. Porota z nich vybrala rovnou stovku, která byla doplněna ilustracemi od předních českých tvůrců a publikována jako kniha.
Soubor textů, próz a veršů pojednávajících o Praze z pera jejích obyvatel si nyní můžete stáhnout jako e-knihu v Městské knihovně.
Více o celé soutěži se dočtete zde.
Bradford Morrow: Pražská sonáta
Americký prozaik Bradford Morrow věnoval svou Pražskou sonátu lásce, hudbě a válce a impozantnímu městu nad Vltavou. Muzikoložka Mety Tavernerové se v jeho díle vydává do Prahy pátrat po části skladby neznámého talentovaného autora.
Madeleine Albrightová: Pražská zima, Praha, 2012
Pražská zima sleduje dvanáct let období československých dějin mezi léty 1937–1948. Zachycuje okolnosti nástupu nacismu, přes okupaci českých zemí, až po první poválečná léta. Autorka líčí jedno z klíčových období československých dějin v bohatých celosvětových souvislostech. Paralelně se odvíjí osobní příběh samotné Madeleine Albrightové. Její otec Josef Korbel byl českým diplomatem. Společně s celou rodinou uprchl v předvečer druhé světové války z Československa, díky čemuž Korbelovi přečkali válečná léta v Anglii. Po událostech roku 1948 byli následně nuceni z politických důvodů Československo opět opustit a usadit se v USA.
Námětem dramatického příběhu je společenský proces, k němuž došlo roku 1968 v Československu. Jeho svědky se stávají i dva oxfordští studenti James a Ellie, kteří o prázdninách cestují stopem po Evropě. Ellie napadne, aby se podívali i do Prahy a oba vzápětí tuto myšlenku realizují. V druhé rovině se odehrává příběh mladého britského diplomata Sama Warehama, jenž se na jednom z diskuzních večerů seznámí s vysokoškolačkou Lenkou, úspěšně zvládající úskalí anglického jazyka. Román se zabývá i politickými odkazy, souvisejícími třeba s krutostmi a zvůlemi padesátých let, a rozehrává nejednoznačné osudy i dalších vedlejších postav. Kromě naděje a opojení, které tehdy ovládaly široké vrtsvy obyvatelstva, pak přináší i skvělé popsané kruté vystřízlivění a probuzení do osudného rána 21. srpna 1968, kdy pásy ruských tanků všechen optimismus nemilosrdně udusily.
Philip Roth: Pražské orgie, Praha, 2014
Pražské orgie tvoří závěrečný díl tetralogie zabývající se osudy spisovatele Nathana Zuckermana. Autobiografický hrdina se v polovině 70. let minulého století vydává do Prahy. Výprava po stopách rukopisu umučeného židovského autora ho zavádí do prostředí českého literárního disentu v období normalizace. Poznává spisovatele, jejichž díla byla režimem zakázána a je svědkem toho, jak nemožnost sebevyjádření autorů a okleštění svobody lidského ducha vede pražské intelektuály k vytváření groteskní reality.
Alice Rühle-Gerstelová: Pražský exil Hanny Aschbachové, Brno, 2000
Román vypráví o postupném rozchodu německé intelektuálky z měšťanské rodiny se stalinistickým komunismem. V jeho ohnisku není velká politika, nýbrž každodenní život jedné ženy v emigraci. V románu jsou různé politické reálie z Československa let 1934–1936, hlavně z pražské levicové scény.
Umberto Eco: Pražský hřbitov, Praha, 2011
Skutečnými dějinami 19. století provádí proslulý autor svého smyšleného hrdinu, konfidenta a padělatele bez jisté identity, a představuje ho jako autora jednoho z nejznámějších a nejničivějších falz historie – Protokolů sionských mudrců.
V Paříži koncem 19. století si na popud začínajícího psychiatra Sigmunda Freuda píše deník jakýsi Simonini, notář, falzifikátor a spolupracovník mnoha tajných služeb. Trpí rozdvojenou osobností, a tak jsou autoři deníku dva – druhým je notářovo alter ego, kněz Dalla Piccola. Ze zápisků obou, doplňovaných vstupy vypravěče, vyvstává životní příběh amorálního manipulátora, plného chladné inteligence i vášnivé nenávisti ke všemu odlišnému. Eco jej nechává projít skutečnými událostmi francouzských a italských dějin 19. století a spolupracovat s nejrůznějšími, rovněž skutečnými, podivíny i historickými velikány. Simonini přispěje k událostem Garibaldiho povstání, pařížské komuny či Dreyfusovy aféry: všude přistrčí vhodně vytvořené dokumenty, které zvrátí běh událostí ve prospěch toho, kdo si je objednal. Jeho životní „opus magnum“ pak představuje rozsáhlý doklad světového židovského spiknutí, vytvořený pro ruskou tajnou policii – Protokoly sionských mudrců. Úctyhodná faktografická drobnokresba i typické intertextuální hříčky a odkazy zdobí román, který je právě tak chytlavou napínavou četbou jako historickou esejí o (ne)důvěryhodnosti psaného slova a manipulaci veřejného mínění. Pro českého čtenáře může být užitečné dodat, že Praha nehraje v tomto románu žádnou roli, židovský hřbitov na Josefově je jen kulisou tajného shromáždění, o němž pojednává Simoniniho falzifikát.
Miroslav Klíma a Martin Poš: Pražský charismatograf, Příbram, 2013
Kniha vznikla spojením básnické sbírky Miroslava Klímy, jejímž úběžníkem je atmosféra současné Prahy a fotografií Martina Poše. Autor básní Miroslav Klíma (1968) působí od roku 1987 jako textař hudební skupiny „Schodiště“, v níž rovněž hraje na akordeon. V roce 1991 vydal v nakladatelství Mladá fronta v edici Ladění sbírku Tráva. Martin Poš je grafik působící v agentuře TBWA \ PRAHA.
Pdf ukázka.
Představení pražského charismatografu v televizi.
Pražský charismatograf na Facebooku.
Marek Halter: Pražský kabalista, Praha, 2012
Román, v jehož ústřední pozornosti stojí stvoření a zánik legendárního Golema, se odehrává v rudolfínské době, ve zdech pražského židovského města. „Pravdivou historii o Golemovi“ tentokrát vypráví učenec David Gans, žák proslulého rabiho Löwa – Maharala. Gans nás provází tajemnou Prahou, v níž prožívá osudovou lásku k dívce zaslíbené jinému, setkává se s významnými vědci jako je Tycho Brahe nebo Johannes Kepler a také se stává svědkem zrození Golema, posléze zničeného svým stvořitelem Maharalem za tragických okolností. Golem a magická rudolfínská Praha fascinují autory i čtenáře dodnes; Pražský kabalista je zdařilá filozoficky laděná varianta na toto téma.
Juan Pablo Bertazza: Pražský syndrom
„Víme, kdy do Prahy přijíždíme, ale nevíme, kdy odjedeme.“ – Juan Pablo Bertazza
Argentinský básník Juan Pablo Bertazza byl rezidentem projektu Praha město literatury v roce 2017. Prahu si zamiloval natolik, že se do ní nejen přestěhoval, ale věnoval jí také sbírku básní Na prahu Prahy i svůj románový debut Pražský syndrom. Román s fantastický motivem popisuje osudy argentinského turisty Rodriga.
Franz Kafka: Proces, Praha, 2008
Román je uměleckým vyjádřením ústředního motivu Kafkovy tvorby, pocitu odcizení a absurdity osamělého jedince uprostřed odlidštěné společnosti. Hrdinou je mladý prokurista pražské banky, nenadále obžalovaný z neznámého přečinu u neznámého soudu. Této situaci se marně snaží čelit normálními prostředky. Dostává se do styku s advokáty neviditelné instituce, ale zahájený proces probíhá nezadržitelně dál a zcela ochromí jeho život. Jeho případ je tragédií člověka, který žil bez kontaktu se životem a bez užšího vztahu ke společnosti, jež nemá ve svém systému pochopení pro individualitu jednotlivce.
Jedním z nejzajímavějších českých pražských spisovatelů byl Jakub Arbes, novinář a publicista a rodák ze Smíchova. Arbes pro své příběhy vynalezl formu tzv. romanet, novel s tajemstvím a mnoho z nich se odehrává v kulisách Smíchova, Starého Města, Malé Strany i Hradčan. Kromě řady známých titulů jako jsou Zázračná madona, Svatý Xaverius nebo Newtonův mozek, které patří do povinné školní četby, bychom chtěli upozornit na knihu Kandidáti existence začínající nádhernou větou „Miluju noc aniž bych věděl proč“ nebo méně známé romaneto Etiopská lilie.
Jan Otčenášek: Romeo, Julie a tma
Novela rozvíjí tragický příběh osudové lásky studenta a židovské dívky, která prchá před transportem do koncentračního tábora. Příběh se odehrává v dusné atmosféře Prahy za heydrichiády.
Vilém Mrštík: Santa Lucia, Praha, 1990
Sociální román, jehož hrdina svým tragickým osudem protestuje proti měšťácké společnosti, se odehrává v 80. letech minulého století. Příběh pojednává o mladíkovi toužícím žít v Praze. Tento sen se mu díky studiu plní, ale je varován, že se mu Praha stane osudnou.
Paul Leppin: Severinova cesta do temnot, Praha, 1992
Novoromantická próza pražského Němce s hlavní postavou snílka a sexuálního rozervance, který se pohybuje převážně noční Prahou. Severinova duše se zmítá v zajetí tělesnosti, přízračná Praha jitří jeho smysly, které jsou navíc konfrontovány s jakousi esencí českého ženství. Knihu lze vnímat jako horečnatý a smyslový místopis historického města.
David Vaughan: Slyšte můj hlas, Praha, 2014
„Dokumentární novela“ anglického rozhlasového redaktora detailně přibližuje atmosféru v Československu v době Mnichovské dohody a soustředí se na roli tehdy nejprogresivnějšího veřejného média – rozhlasu. Kniha je obrazem událostí, postojů i příběhů, odehrávajících se v roce 1938, jež vyústily v podepsání mnichovské dohody. Mladý Angličan, který díky rodinnému prostředí mluví česky, přijíždí na jaře 1938 do Prahy jako tlumočník. Přitahuje ho rozhlas jako nejmodernější sdělovací prostředek a brzy tu nachází přátele v nejmladší generaci redaktorů. Napětí mezi Čechy a henleinovskými sudetskými Němci eskaluje, Československo se přechodně stává středem zájmu světového tisku a bezejmenný vypravěč se jako tlumočník dostává i do míst vzrůstajícího konfliktu: do Karlových Varů, Liberce a na severočeský venkov. Vypravěč je jedinou fiktivní postavou, ostatní – novináři, literáti, politikové – jsou historické postavy, které ožívají v dochovaných pramenech.
Louis Armand: Snídaně o půlnoci
Australský autor Louis Armand v Praze žije a ve svém románu Snídaně o půlnoci vykresluje dekadentní obraz pražského podsvětí. Hrdina románu se musí při pátrání po své ztracené lásce proplést bludištěm žižkovských, karlínských a libeňských doupat a pajzlů, vykřičených lokálů a temných zákoutí.
Mia Münzerová Le Comte: Stále sním o Praze, Praha, 2000
Na dětství a mládí prožité v Praze a odchod do nedobrovolné emigrace vzpomíná americká malířka českého původu Mia Münzerová Le Comte. Autorka ve svých vzpomínkách přibližuje atmosféru Prahy mezi dvěma válkami. Líčí svět příslušníků starých pražských, německy mluvících židovských rodin, svět české šlechty a svět buržoazie, kde se mluví o hudbě, divadle, umění a literatuře. Pocházela z rodiny významného lékaře, profesora na pražské německé univerzitě a z matčiny strany z bohaté rodiny Petscheků (Pečků). Její zálibou bylo malování a po studiích na Akademii výtvarných umění cestovala po Evropě a dvakrát se vdala. Kniha končí věcným líčením útěku před Hitlerem a štastným přistáním v New Yorku (13. 1. 1941). Nyní žije v USA, v malé vesničce v Berkshire ve státě Massachusets.
Deborah Harkness: Stíny noci, Praha, 2013
Druhá část ze série poutavých paranormálních romancí, ve které se snoubí fantazie s historií a alchymií. Příběh zavede čtenáře do nejrůznějších míst světa, rozličných časových období a navíc přivede na scénu nevšední hrdinku, čarodějku Dianu.
Diana je ráda, že si může své teoretické historické znalosti ověřit i v praxi. Společně s Matthewem totiž cestuje do minulosti alžbětinského Londýna. Rádi by nalezli čarodějnici, která by Dianu mohla posunout dál v magických schopnostech. Ale jelikož se jedná o 16. století, dobu, kdy čarodějnice byly pronásledovány i upalovány, možná to nebyl zas tak dobrý nápad. Do cesty jim také vstoupí podivný spolek Škola noci a jejich cesta vezme trošku jiný směr. Mathewovo dosud skrývané tajemství Dianou otřese a bude zkouškou jejich hlouběji se rozvíjejícího vztahu. Poutavému fantasknímu románu nechybí významný a erudovaný dotek historických reálií a i druhý díl je dobrým i zábavným počtením, ve kterém hlavní hrdinové nevynechají ani historickou rudolfinskou Prahu.
Knihu si můžete půjčit v Městské knihovně.
Jaroslav Seifert: Světlem oděná, Praha, 1962
Svazek obsahuje tři proslulé básnické skladby Jaroslava Seiferta, kterým válečná doba, v níž vznikly, vtiskla společnou pečeť básníkovy lásky k rodné zemi, obdivu k Praze a úcty k osudu největší z českých umělkyň – Boženě Němcové. Zní z nich láska k rodné zemi a jejímu městu měst, láska k utištěné otčině a neochvějná víra v její osvobození. To vše autor vyjádřil průhledným náznakem, sugestivní nápovědí či symbolem náboženské víry, aby se tak schoval před slídivými zraky okupantské cenzury a dorozuměl se s českým čtenářem.
Anglický autor Richard Mason v Praze nějaký čas pobýval a proto zasadil část příběhu svého románu do prostředí pražských kaváren. Hrdina je v knize zatažen do sítě složitých aristokratických intrik, které vyústí ve vraždu.
Daniela Hodrová: Trýznivé město
Daniela Hodrová hovoří v knize Citlivé město, věnované poetice městského prostoru, o městu-osobnosti, o městu-živé bytosti či o městě jako textu, který je možné číst. Přesně tak se Praha jeví i v jejích beletristických knihách, kde se osobní mytologie mísí se snem a vzpomínkou. Trilogie Trýznivé město shrnuje tři romány Podobojí, Kukly a Théta ve kterých autorka „putuje Prahou minulou i současnou, literaturou, historií a českou povahou, ale především se soukromě vyrovnává se smrtí svých blízkých.“
Didier Daeninckx: Un château en Boheme, Paříž, 1994
Detektivní vyšetřování bývalého francouzského investigativního novináře souvisí s Prahou a komunistickou minulostí Československa.
Bruce Chatwin: Utz, Londýn, 2005
Novela o podivínském sběrateli míšeňského porcelánu je holdem anglického autora magickému kouzlu Prahy, města, kde je vše možné.
Jarmila Hašková: Vinohradské dětičky
Autobiografická próza Jarmily Haškové, manželky Jaroslava Haška, vykresluje dětství autorky na pražských Vinohradech na přelomu 19. a 20. století.
Knihu můžete stahovat zdarma v e-knihovně Městské knihovny v Praze.
Autobiografická kniha amerického režiséra vykresluje Prahu v období bývalého komunistického Československa. Gene Deitch v ní vypráví o svých profesních i soukromých zážitcích.
Jan Bauer umisťuje svůj historický román Zlatodějové, ve kterém hrdinové pátrají po bájném kameni mudrců, do kulis rudolfinské Prahy.
