Nejsou pro to žádné důkazy. Kafka se dal poměrně snadno sexuálně ovlivnit ženami, což ho opakovaně uvádělo do rozpaků a působilo mu to společenské zábrany. S odkazem na své dospívání dokonce mluvil o „věčně skučícím těle“. Za studentských let Kafka pravidelně navštěvoval prostitutky. Později zřejmě méně a méně, protože mu tato forma úlevy připadala ponižující a deprimující.
V pozdějších letech se Kafka obával silného sexuálního vzrušení, protože mu narušovalo ubývající duševní stabilitu. Dobu strávenou ve městě například zkracoval, aby se nemusel „bránit“ tamním „polonahým ženám“.
Skutečnost, že sexuální vášeň hrála v jeho důležitých vztazích nápadně malou roli, není způsobena homosexuálními sklony, ale spíše typem „mužského výběru objektů“, který byl v té době hojně rozšířen a přesně popsán Freudem. Tedy že silně žádoucí a sexuálně aktivní ženy nepřicházely jako manželské partnerky v úvahu. Ženy, které byly zbožňovány nebo které vzbuzovaly romantické city, však neměly být „znesvěcovány“. V Kafkových zápiscích je řada náznaků, že toto rozlišování bylo u něj po celý život obzvlášť výrazné. Zřejmě byl v tomto ohledu větší „maloměšťák“ než většina ostatních autorů jeho doby.
Samozřejmě se dají i v Kafkových dílech a denících nalézt stopy „latentní“, tedy převážně nevědomé homosexuality. Protože však neexistuje člověk, který by v sobě neskrýval latentní homosexuální rysy, je poznávací hodnota takového hledání stop sporná.
Je však nápadné a pro Kafku příznačné, že náhlé vynoření nevědomých sexuálních fantazií prožíval velmi silně a také je poté literárně zpracoval (místo aby je okamžitě zapomněl, potlačil nebo racionalizoval, jak tomu obvykle bývá). V jeho dílech a denících se objevují scény výrazného sadismu, masochismu a voyeurismu, přičemž nic nenasvědčuje tomu, že by tyto fantazie měly přílišný vliv na jeho žitou sexualitu, nebo ji dokonce ovládaly.
Texty: franzkafka.de (napsal Reiner Stach, pro kafka2024.de přeložila Kateřina Lepic)
