Slunná neděle 24. října 2021 už je vskutku dávnou vzpomínkou v těchto pošmourných listopadových dnech, ale my si ji připomínáme fotografiemi z našeho detektivního pátrání po hospodách na Zátorách. Tuto literárně-architektonickou, mírně nostalgickou vycházku po zaniklé pražské čtvrti vedl básník města Prahy Vít Janota v doprovodu architektky, básnířky a autorky knihy Nemísta měst Anny Beaty Háblové a prozaika Václava Kahudy s jeho věrným psem Lojzíkem. Tomu přibyla společnost v podobě štěněčí kamarádky Sagitty.
Putování po těchto holých místech zaplnilo vyprávění a zajímavé postřehy místních pamětníků. Díky tomu se jednalo o zážitek zcela neobvyklý.
Někde v těch místech
ve stínu stromů
stávala hospoda
a tolik se chce věřit
že se stoly zčernalými stářím
s keramickými podtácky
o které dna půllitrů
zvoní tak starosvětsky…
Vít Janota, Praha zničená deštěm, IV.
Úryvek z básně Víta Janoty, která zazněla na prázdném prostoru mezi Vltavou a staveništěm, kam ještě před 60 lety sahala část této dnes už mytické čtvrti. O Zátorách jsme si vyslechli i z knih Válkou narušení od Vaška Káni, Den disk od Jana Štolby a Drdovi Němé barikády. Celé literární okénko uzavřela Anna Beata Háblová svou slam poetry o metru.
Spolu s přibývajícími kilometry a prodlužujícími se stíny se někteří účastníci vycházky odpojili, kdo však vydržel až do konce, byl odměněn tou nejbližší náhražkou posezení v hospodě: diskuzí s pivem a sušenkou v ruce.
A tím jsme uzavřeli naše vzpomínání na Zátory: čtvrť, která musela ustoupit neúprosnému běhu času a neustále se rozpínajícímu městu. Sbohem, Zátory!
